Réthymnon

Našli byste ho asi 75km západně od hlavního města. Prastaré město osídlené již od minojských dob v sobě nese pozůstatky i ostatních kultur, které se na něm velmi působivě podepsaly. Ale museli byste je hledat pod základy nových domů – dórská, řecká a římská kultura se tu mísila a vytvářela tak jedinečnou architekturu. Množství památek však bylo zničeno při mnoha útocích a drancování. Větší část města byla těžce poškozena za druhé světové války, kdy se jej okupanti pokusili obsadit, ale střed města zůstal nedotčen. Moderní turistická zástavba se táhne podél dlouhého písčitého zálivu s ohledem na typickou krétskou atmosféru, kterou se pokusila nenarušit. A podařilo se to.
Jako je Iráklion hlavním městem, centrem ostrova, tak je Réthymnon již po dlouhá staletí centrem intelektuálním. Můžete zde najít školu filozofie a na srpnový Renesanční festival se sem sjíždějí umělci a veškerá vzdělanost z celého Řecka.

Pevnost Fortezza

Městu vévodí gigantická pevnost Fortezza z roku 1586, jejíž nedobytnost je podpořena strategickou polohou města – jeho základy jsou na výběžku pevniny do moře na dlouhém rovném pobřeží. Pevnostní zdi se vypínají vysoko nad okolní domy a jsou tak zdaleka viditelným orientačním bodem. Je to asi největší pevnost, jaká kdy vznikla pod rukama Benátčanů. Pokud chcete mít ten nejlepší pohled nebo záběry na videokameru, sejděte na promenádu na nábřeží. Právě odtud nejlépe vynikne její mohutnost a tvar.

Vnitřek

Nečekejte toho mnoho. Skoro nic tu nezůstalo až na malou bílou kapličku, rozbitou kasárnu a muniční sklad. Když přihlédnete, na jakém místě stála, tak vás zcela jistě překvapí, že byla 1646 lehce dobyta Turky, jež se přes ni přehnali jako povodeň. Postavili tu velkou mešitu, která je dodnes pro veřejnost přístupná. Nejzajímavější však není vybavení pevnosti, ale pohledy z ní. Přejděte na východní val a objeví se vám úchvatný pohled na staré město a stovky střech ustupujících dolů po svahu přístavu. Jako by se od něho odkláněly, připomínajíc tak slunečnice točící se za sluncem.

Archeologické muzeum

Najdete jej u vchodu do pevnosti (dříve sídlo turecké posádky), v němž se můžete těšit nálezy od neolitu a jež se soustřeďuje na méně významné památky mínójské civilizace. I když pojem „méně významné“ tu není až tak na místě. Tato výjimečná kultura nás dodnes překvapuje svou vyspělostí, že každá věc, kterou kdy vytvořili, je něčím pozoruhodná. V okolí nenajdete žádné minojské paláce, ale v jeskynních se našlo mnoho pozoruhodných předmětů. I hroby poskytly mnoho zajímavého, mimo jiné i několik hliněných sarkofágů.

Benátský přístav

Půjdete-li od pevnosti a budete odbočovat stále doprava, nutně narazíte na tento kouzelný přístav sloužící v nynější době jako marina pro rybářské a výletní lodě. Můžete obdivovat maják postavený Turky, nebo si sednou nad šálkem lahodné a silné černé kávy v místních tavernách. Pro zájemce je tu i možnost kouření známé vodní dýmky.

Staré město

Při procházkách starým městem se můžete i lehce ztratit. Jádro je tvořeno spletencem malých a úzkých uliček, v nichž na vás čekají za každým rohem nějaká překvapení. Pozorně se dívejte a uvidíte obchůdky se šperky, uměleckými předměty a oblečením, jež své zboží vystavují snad úplně všude – visí z oken, přichycené na zdi, nebo na primitivních stolcích a rámech vyložené před vchodem. Nenechte se ale unést pouze pohledem na zboží a všímejte si i okolí. Nádherné dveřní a okenní rámy, zdobné turecké balkóny… všechno obalené krásnými květy a výhonky popínavých rostlin.
Pokud vás kroky zanesou k benátské bráně Porta Goura spatříte kamenný oblouk, který byl kdysi součástí mnohem větší stavby a vymezoval tak hranici města. Za branou jste vrženi přímo do víru života. Přechod z minulosti do 21. století je tak rychlý, že vám až vyrazí dech z prsou. Přejděte o kousek dál a navštivte festival vína, jež se každoročně v červenci koná v městských zahradách.